Rytíři míru

PROČ JSOU RYTÍŘI VÍNA TÉŽ RYTÍŘI MÍRU

1. V rytířském atlasu jsou velmi podrobně popsány hodnoty, úkoly a cíle rytířstva vína. Tento podrobný popis je v první řadě určen rytířským spřísežencům, ale také zájemcům, kteří již mají povědomí o rytířstvu.

 

2. Ve Formuli je rytířstvo definováno stručněji prostřednictvím dvanácti bodů. Také toto krátké vyjádření je pro první rozhovor s neinformovanými třetími osobami někdy moc podrobné.

 

3. Abychom dali na otázku - Co je Evropský řád rytířů vína? Co dělá rytíř vína? - jasnou a krátkou odpověď, která rytířstvo a jeho spřísežence správně představí, je třeba ze všech našich cílů a úkolů definovat jeden nejvyšší cíl! Tato hlavní substance obsahuje vedle evropských hodnot, víry a filosofie, kultury vína a vědy o víně, rytířského ducha a přátelství rovněž úsilí o mír. Závěrečný bod Formule přece zní „V zájmu míru, protože bohatství vína ukazuje plodnost míru!“. Proto nelze dát žádnou vhodnější odpověď na otázku, co jsou rytíři vína, než tuto: „Rytíři vína jsou rytíři míru!“

 

4. Jistě neexistuje důležitější cíl na tomto světě než udržovat mír a zachovávat úctu k člověku. A stejně jasná je též definice rytíře vína jako rytíře míru v naší společnosti. Rytířští spříseženci se mohou na mezinárodní úrovni zasazovat za mír, protože stojí a priori nad tím, co nás rozděluje: nad náboženstvím, politikou, hospodářstvím a stavovskými rozdíly.

 

5. Konkrétně může být tento hlavní úkol realizován jak v osobním kruhu jednotlivých rytířských spříseženců, tak i při pravidelných mezinárodních srazech. Duchovně je tento aspekt součástí všech schůzek rytířstva. Tento „Aspekt mírového symposia“ je vnitřně vyjádřen v původním významu německých slov:

*Frieden, Freund, und Freiheit = Mír, přítel a svoboda, která vycházejí ze stejného slovního základu.

*Symposion značilo v Řecku původně společné popití s druhy při výkladu filosofie (a druzi = Genossen to jsou zase kamarádi, kteří si společně = gemeinsam užívají = geniessen).

 

6. Ve středověku bylo cílů dosahováno především bojem a prosazováním násilného míru. Až do roku 1914 byla válka posuzována zcela pozitivně jako „škola národů“, jako „místo cti“.

 

7. Bertha von Suttner se postavila proti tehdejšímu duchu času ve svém románu „Zbraně dolů“ (Die Waffen nieder, 1889) a dostala za to Nobelovu cenu míru (1905).

 

8. Rytířští spříseženci bojují za mír mírovými prostředky. Tam, kde se společně pozdvihují sklenky, vládne mír a ne válka. „ZBRANĚ DOLŮ!“ ten, jako heslo vybraný titul knihy, zní dle toho rytířsky transformován: „SKLENKY VZHŮRU!“

 

Nejvyšší misí evropského rytířstva je konec konců mírová křižácká výprava ve prospěch
lidu Evropy!